Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití cytometrických metod k rozeznání mezidruhových hybridů jeseterů od jeseterů čistého druhu
MIKUŠKOVÁ, Nikola
Cílem této diplomové práce je porovnání obsahů DNA naměřených průtokovou a obrazovou cytometrií k rozeznání čistých jeseterovitých druhů ryb (Acipenser ruthenus, A. baerii, A. gueldenstaedtii) a uměle vytvořených mezidruhových F1 hybridů (A. ruthenus x A. baerii, A. baerii x A. ruthenus, A. baerii x A. gueldenstaedtii, A. gueldenstaedtii x A. baerii) pocházející z uzavřeného chovu Genetického rybářského centra VÚRH ve Vodňanech (FROV JU). K měření relativního obsahu DNA pomocí průtokové cytometrie (FCM) byly vzorky ploutevní tkáně barveny fluorescenčním barvivem DAPI (4,6-diamidin-2-phenylin-dolem). Výsledné hodnoty relativních obsahů DNA byly přepočítány na absolutní obsah DNA. Pro obrazovou cytometrii byla zvolena metoda Feulgenovy obrazové analýzy (FIA). Stanovení absolutního obsahu DNA touto analýzou proběhlo měřením IOD (integrované optické denzity) jader erytrocytů na připravených, uložených a dosud nezpracovaných krevních nátěrech. V tomto experimentu bylo testováno měření 20 postupně analyzovaných jedinců z každé skupiny/ populace, nešlo však o identické jedince testované oběma metodami současně. Proto je možné, že u některých skupin bylo zjištěno více ploidních úrovní metodou FCM než metodou FIA a naopak. Na základě získaných výsledků měření lze říci, že využití těchto cytometrických metod k rozeznání mezidruhových F1 hybridů jeseterů od jeseterů čistého druhu pouze na základě stanovení obsahu DNA, lze jen stěží. To bylo prokázáno statistickou analýzou, díky níž byl zjištěn průkazný rozdíl (p < 0,05) pouze mezi obsahy DNA odpovídající odlišné ploidní úrovni. Z toho vyplývá, že skupina, ať už mezidruhového hybrida nebo čistého druhu s relativně stejnou hodnotou obsahu DNA odpovídající stejné ploidní úrovni se od sebe navzájem statisticky neliší (p > 0,05), nezávisle na zvolené metodě měření. Stěžejním problémem bude pravděpodobně spontánní polyploidizace či mezidruhová hybridizace. Mezi metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p > 0,05), a proto lze do jisté míry odmítnout hypotézu s podhodnocováním výsledků naměřených metodou FCM s fluorescenčním barvivem DAPI a následného přepočtu. Avšak je-li možné pro měření obsahů DNA v praxi metodu FCM - DAPI upřednostnit před časově náročnější metodu FIA, si žádá další výzkum. Především by bylo vhodné podobný experiment zopakovat, s doporučením zařadit do metodiky také průtokovou cytometrii s fluorescenčním barvivem propidium jodid, díky níž je možné přímo měřit absolutní obsah DNA. Následně pak tyto tři cytometrické metody podrobit statistické analýze.
Morfologie spermií v sekundární kontaktní zóně slavíka obecného a slavíka tmavého
Opletalová, Kamila ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Piálek, Jaroslav (oponent)
Samčí gamety (spermie) jsou často vystaveny silnému pohlavnímu výběru, a proto bývají morfologicky velmi rozmanité a často se liší i mezi blízce příbuznými druhy. Rychlá evoluce morfologie spermií může být příčinou důležité role spermií v reprodukční izolaci mezi druhy. V rámci této diplomové práce jsem studovala možný vliv změn morfologie spermií v reprodukční izolaci u dvou sesterských druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (L. luscinia). Areály obou druhů se střetávají v sekundární kontaktní zóně probíhající střední a východní Evropou, kde se také příležitostně kříží. Porovnávala jsem morfologii spermií u samců obou druhů pocházejících z alopatrických a sympatrických oblastí a mezidruhových hybridů. Výsledky ukázaly, že oba druhy mají zásadně odlišnou délku spermií (rozdíl cca 20 % délky ve prospěch slavíka obecného). Hlavní důvod tohoto rozdílu je zejména odlišná délka krčku (obsahujícího mitochondrie) mezi druhy. Délka spermií mezidruhových hybridů byla intermediární mezi rodičovskými druhy, a zároveň byly oproti předpokladům spermie hybridů morfologicky nepoškozené. Tento nález odpovídá pozorované fertilitě F1 hybridních samců. Za zásadní považuji zjištění, že druhy vykazují větší rozdíl ve velikosti hlavičky spermie v sympatrii ve srovnání s alopatrií,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.